Muziganti

4. listopadu 2016 v 8:58 | miraur
Muziganti hráli na Jozefka. Chodili po dědině a to víte, za

každů pěsničku štamprla. Tož kapelník hneď ze startu ze

zdviženým prstem mentorovál: "Ogaři, keří nemosíte,

nepijte!"

Tož ale na konci akce, dyž už sa hrálo v hospodě, to

vypadalo mezi muzygantama jak po útoku na Dukelský

průsmyk. Ležali tam na stoloch, židlách, jak padlí hrdinové.

Kapelník tu spúšť z hospodským prohlížá. Najednúc ukazuje

prstem a přikazuje: "Nalejte eště hen tomu, eště sa hýbe!"

Bratrancova svaďba sa vydařila nad míru. V nedělu kolej

šesté ráno sem sa po hodině vydatného spánku zbalil, že

pojedu na domluvené hraní na koště vína do Osvětiman. Na

dvoře sedí náš tata ze strýcem Vojtů, svadebním otcem. Oba

majů kolem hlavy mokré ručníky a vytahujů svorně ze

skleňáka oharky. "De zas ideš?" húkl na mňa tata, enem sem

sa z huslama objevíl ve dveřách. "Kde by, do Osvětiman na

košt vína," usmívám sa. "V řiti je ťa třeba," zamračí sa a

zapíjá oharek kozú z piva. Strýc múdro pokývá hlavů a říká.

"Enem ho nech. Šak sem ti říkál, že muzyganti sa dostanů

přímo do nebe. Lebo co oni mosíja s tým pitím vydržať, to by

ani kúň nevydržál."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama