POKUSY HAIKU VII

15. března 2018 v 12:01 | miraur |  HAIKU
Vlasy té ženy
ač síťkou převázané,
svádějí k hříchu.
***
Blázniví lidé
slaví začátek roku -
a hvězdy jen mlčí…
***
Sněhové vločky.
S větrem na nebi tančí -
duhové víly.
***
Lednové slunce.
Rozjasní oblohu i
mysl všech bytostí
***
Šumění splavu.
Dnes hučí dost nahlas.
Vypnout se nedá!
***
Bílá tma v noci.
Kolikrát jsem minul dvůr -
v chumelenici.
***
Modrá obloha.
Mrazivé slunce září -
radostné děti.
***
Tanec ve větru.
V radostném rytmu bubnů
je z dívky žena.
***
Svítání v únoru.
Sluneční paprsek v šeru
slibuje jaro.
***
Postava v šeru.
Přejdu na druhou stranu -
bál jsem se stínů.
***
Rozjasnila mi tvář.
Navzdory zbytkům zimy -
křehká sněženka.
***
Hlasu mé ženy
a šumění stromů - chci
naslouchat navždy.
***
Slza skanula z řasy.
Za ženu ze sousedství -
zpěv skřivana ztichl.
***
Svět se zastavil.
Ledový prst dotkl se srdcí všech -
zatmění slunce.
***
Modravé nebe.
Sázím česnek a těším
se na úrodu.
***
Ve stínu jedlí
stojí starý muž v plášti -
v očích vzpomínky.
***
Sklonila hlavu.
Touha po slunci je pryč -
zralá slunečnice.
***
V trávě je živo.
Skokani láskyplně mlčí.
Louže už čeká.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama