Prosím o kladné vyřízení...

21. března 2018 v 12:06 | miraur
Vážená komise,

rozhodl jsem se reagovat na vaše rozhodnutí, že nejsem hoden, abych napravoval spravedlnost, která mě podle mého názoru nespravedlivě vehnala do této situace.
Nejsem od přírody žádný zbojník ani revolucionář. Trpně snáším jakékoliv úsilí o mou převýchovu v člověka systémového a loajálního. Ovšem navzdory veškerým snahám se vždy vyskytne okolnost, která mě přímo dotlačí do pozice, jež ze mě dělá rebela, kverulanta anebo dokonce odpadlíka!

Začalo to už ve školce, kdy si všichni chlapci hráli se sklíčky od perníkových srdíček. Dávali si je na papučky a podsouvaly své nožky pod zástěrky holčiček. Moc jsem po tom sklíčku toužil, neboť dělalo takové pěkné prasátka na zeď. Když jsem jej po jedné pouti získal z perníku, který patřil původně mé mladší sestře, ihned jsem se jal je vyzkoušet především ve školce. Chtěl jsem zjistit, co tedy pod zástěrkami kamarádek uvidím. Nicméně, v okamžiku, kdy jsem vsunul nenápadně papučku se sklíčkem pod oranžovou zástěrku s bílými puntíky, dostal jsem vzápětí lepec od slečny učitelky a po příchodu mého tatínka, jsem vyfasoval ještě další tresty v podobě klečení v koutě a propadnutí zrcátka ve prospěch mé sestry.

Dále pak ve škole se mi dělo bezpráví. Jsa celkově slabší fyzické konstrukce, vydedukoval jsem, že své tělo nejlépe posílím, když se budu účastnit přátelských šarvátek s mými spolužáky Jurou a Mírou, kteří byli chlapci svalově nadmíru vybavení. Rvali se totiž pořád a neustále. Tedy jsem se nejprve nesměle s nimi kamarádil, občas nějaký ten štulec jsem jim vrátil. Ovšem po čase už jsem byl součástí jejich každodenní hry a rval jsem se radostně a šťastně s oběma. I vyzýval jsem pak ke rvačkám také starší spolužáky. Zpočátku s nevalným úspěchem Nicméně postupně jsem dosáhl jisté zručnosti a mrštnosti a již jsem se nemusel bát projít chodbou ani kolem tříd nejvyšších ročníků.
Výsledek, který jsem ale očekával, se nedostavil. Mé tělo nenabralo ani síly, ani svalové hmoty. Naproti tomu má pověst hodného a pilného chlapce byla silně pošramocena. Výchovných pohlavků ze strany učitelského sboru přibývalo a s těmi také poznámek v žákovské knížce a opětovného domácího trestání také přibylo.

Na střední škole jsem chtěl rovněž zapůsobit na své spolužáky, a tedy jsme se ve volných chvílích s o to větší vervou věnovali pivu desítce, cigaretám značky Start i Mars i desertním vínům jablečným a rybízovým zvaným čučo či jaryna. Výsledkem pak bylo několik po sobě jdoucích podmíněných vyloučení z internátu.
Vojenská prezenční služba proběhla z mého pohledu takřka hladce, neboť jsem se držel rady svého otce: Nesnaž se být nejlepší ani nejhorší. Drž zlatý střed a přežiješ…

Navzdory tomu jsem při vstupu do civilu na okresní vojenské správě zažil šok, když pan kapitán jenom kroutil hlavou a ptal se, co jsem na té vojně dělal. "Pojďte se podívat, jaký jste dostal posudek do civilu. Kdyby tady byli ještě komunisti, musel bych na vás nasadit prokurátora…" Při nahlédnutí do spisu jsem se dozvěděl, že jsem nedbal disciplíny a proti velitelskému sboru jsem podněcoval své spolubojovníky až ke hranicím vzpoury…
V každém zaměstnání jsem dbal vždy na dobré vychování a kolegialitu. Nicméně po čase, když jsem zjistil, jak se věci mají, byl jsem poněkud vzpurný vůči nadřízeným. Ale pouze v okamžicích, kdy jsem věděl, že dotyčný nespravedlivě kárá mé spolupracovníky.
A když nepomohl můj protest, raději jsem sám opustil zaměstnanecký poměr, abych nevzbuzoval horké chvilky sobě i svému okolí…

A teď mi tedy řekněte milé rameno spravedlnosti, co mám dělat? Mám snad jít do politiky?

Děkuji za kladné vyřízení mé žádosti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 alfuv alfuv | 21. března 2018 v 16:41 | Reagovat

Ano ano ano! Pro Tebe je politika jak dělaná! :) Krásně a již s životním nadhledem sepsaný článek. Takže přeji úspěšný start do politiky. A propo..za jakou stranu? :-D Alfie

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama